Přeskočit na obsah

Třída Orion (1931)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Orion
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Svobodní Francouzi
Typponorka
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Diane
Nástupcetřída Minerve
Technické údaje
Výtlak558 t (na hladině)
787 t (pod hladinou)[1]
Délka66,75 m (mezi svislicemi)
Šířka6,2 m
Ponor4,4 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
1400 bhp + 1000 shp
Rychlost14 uzlů (na hladině)
9 uzlů (pod hladinou)
Dosah4000 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
82 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka41
Výzbroj1× 75mm kanón
1× 8,8mm kulomet
6× 550mm torpédomet (7 torpéd)
2× 400mm torpédomet (2 torpéda)

Třída Orion byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1932–1943. Za druhé světové války sloužily v silách Svobodných Francouzů. Obě byly roku 1943 vyřazeny.[2]

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Objednány byly v rámci programu pro rok 1928.[1] Prototyp postavila loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Nantes a její sesterskou ponorku loděnice Ateliers et Chantiers Dubigeon v Nantes. Do služby byly přijaty v letech 1930–1937.[2]

Jednotky třídy Orion:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Orion (Q165) Ateliers et Chantiers de la Loire 1928 24. dubna 1931 červenec 1932 Od roku 1940 součást sil Svobodných Francouzů. Vyřazeny 1943.
Ondine (Q166) Ateliers et Chantiers Dubigeon 1928 4. května 1931 červenec 1932 Od roku 1940 součást sil Svobodných Francouzů. Vyřazeny 1943.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Tři 550mm torpédomety byly příďové uvnitř tlakového trupu, dva 550mm torpédomety byly externí otočné a poslední šestý 550mm torpédomet pevný externí na zádi. Celkem bylo neseno sedm torpéda této ráže. Dále nesly dva externí 400mm torpédomety bez možnosti přebití. Hlavňovou výzbroj tvořil jeden 75mm kanón a jeden 8,8mm kulomet. Pohonný systém tvořily dva diesely Sulzer o výkonu 1400 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala čtrnáct uzlů na hladině a devět uzlů pod hladinou. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti deset uzlů na hladině a 82 námořních mil při rychlosti pěti uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]

Po pádu Francie obě ponorky unikly do Velké Británie. Tam byly později obsazeny a předány silám Svobodných Francouzů. Roku 1943 byly vyřazeny a použity jako zdroj náhradních dílů pro ponorky třídy Minerve.[2]

  1. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 275. (anglicky) 
  2. a b c d e ORION 2nd class submarines (1932) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]